|
|
Dopady rodinného zázemí na vzdělávání žáků v základních školách
Melicharová, Klára ; Kubíčková, Anna (vedoucí práce) ; Němec, Zbyněk (oponent)
Tématem této bakalářské práce jsou dopady rodinného zázemí na vzdělávání žáků v základních školách. Cílem práce je postihnout, jaké jsou přímé dopady rodinného zázemí na chování a vzdělávání žáků v základních školách. Teoretická část práce se věnuje tématu rodinného zázemí, vymezuje dopady negativních zkušeností v blízkých vztazích a dále se zabývá třemi stupni podpory duševního zdraví a podporou wellbeingu žáků. Výzkumná část práce je realizována pomocí deseti online rozhovorů s vyučujícími základních škol. Data jsou následně analyzována pro jejich zpřehlednění do tabulek, které obsahují informace o rodinné situaci žáka, dopadech rodinného zázemí na chování a učení žáka. Výsledky dat jsou uváděny souhrnně za použití grafů. Výzkum odhalil, že rodinné zázemí a negativní zkušenosti v dětství mají v osmi případech žáků dopad na chování i učení žáka a ve dvou případech na oblast chování nebo učení. Míra dopadů na daného žáka se liší vlivem závažnosti rodinné situace. KLÍČOVÁ SLOVA rodinné zázemí, negativní zkušenosti v dětství, syndrom CAN, podpora duševního zdraví
|
|
|
Ošetřovatelská péče o onkologické pacienty s poruchou krvetvorby v souvislosti s protinádorovou chemoterapií
BENEŠOVÁ, Petra
Cílem této práce bylo zjistit, jaká je specifická ošetřovatelská péče u onkologických pacientů s poruchou krvetvorby v souvislosti s protinádorovou chemoterapií a zmapovat, jak jsou dodržována režimová opatření pro poruchy krvetvorby v důsledku chemoterapie. Dále jsme se zaměřili na komplikace vzniklé podáním chemoterapie, na edukaci pacientů ohledně režimových opatření a na to, jak pacienti hodnotí ošetřovatelskou péči sester a jejich spolupráci. Metodika a výzkumný soubor: Ke splnění cílů bylo využito kvalitativního výzkumného šetření formou polostrukturovaného rozhovoru se sestrami a pacienty. Výsledky rozhovorů byly analyzovány pomocí otevřeného kódování metodou tužka-papír, následně byly rozděleny do jednotlivých kategorií s podkategoriemi. Pro sestry byly stanoveny 3 kategorie se 4 podkategoriemi a pro pacienty 5 kategorií se 2 podkategoriemi. První výzkumný soubor tvořilo dvanáct sester pracujících na onkologických odděleních pěti vybraných nemocnic v České republice. Druhý soubor tvořilo sedm pacientů vybraných metodou záměrného výběru. Výsledky: Bylo zjištěno, že sestra působí v péči o onkologické pacienty s poruchou krvetvorby jako poskytovatel bariérové ošetřovatelské péče. Roli edukátorky sestra zastává při aplikace chemoterapie a při propouštění pacienta do domácího ošetření, kdy pacienta informuje o nutnosti dodržování režimových opatření, jako jsou dietní režim, kontakt omezený pouze na nejbližší rodinu, nevhodnost návštěv restauračních zařízení, hygienické návyky a používání ochrany dýchacích cest. Všichni oslovení pacienti se shodli na tom, že se snaží dodržovat doporučená režimová opatření. Zároveň opatření zhodnotili jako omezující v pracovním i osobním životě. Výsledky pro praxi: Výsledem tohoto výzkumného šetření může být námět pro vznik informační brožury pro onkologické pacienty nebo téma pro vzdělávací seminář pro sestry pojednávající o této problematice.
|
|
|
Podpora duševního zdraví a aktivizace osob s duševním onemocněním z pohledu speciálního pedagoga
Cimbálová, Lucie ; Janyšková, Kristýna (vedoucí práce) ; Bartoňová, Miroslava (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na formy a metody podpory jedinců s duševním onemocněním, jejichž cílem je pomoci těmto lidem k návratu do běžného života. Jednotlivé kapitoly diplomové práce se zabývají historickými mezníky vzniku psychiatrie, klasifikací duševních onemocnění a problematikou kvality života. Proto jsou v textu vymezeny nejvyužívanější terapeutické metody a strategie práce s klientem, které vedou k osvojení vhodných denních návyků, zlepšení duševního zdraví a tím i kvality života. Práce se věnuje i mezioborové spolupráci, která kromě medicíny prostupuje do dalších oborů, konkrétně do psychologie, sociální práce a speciální pedagogiky. Téma mého výzkumu je aktuální, protože stále větší množství osob s duševním onemocněním vyhledává odbornou pomoc. Proto by všichni členové týmu měli mít dostatečné znalosti o symptomatologii a charakteru jednotlivých psychiatrických diagnóz. Aby mezioborová spolupráce splňovala svůj význam, musí být jasně stanoveny kompetence jednotlivých odborníků. Díky tomu vzniká propojený komplex služeb, jehož cílem je co nejsnazší zařazení člověka do společnosti a běžného života. KLÍČOVÁ SLOVA Duševní onemocnění; podpora duševního zdraví; aktivizace; terapie; denní stacionář; stigma psychiatrie; mezioborová spolupráce
|
host ::
RSS.